Fantomasmag - Nezávislý internetový magazín

30. března 2008 | Radek Kropík | Komentáře (0)

1. Nikdy nenapiš v programu ani řádek, kterému by mohl někdo jiný porozumět.
2. I ty nejjednodušší řádky programu změň tak, aby vypadaly značně složitě.
3. Používej názvy bránící intuitivnímu porozumění. Nikdy nepiš a=b, ale spíše něco ve tvaru AlphaNode-Semaphore= *(int)(&(unsigned long)(BetaFrameNode)).
4. Rychlé algoritmy vždy naprogramuj pomalu.
5. Nepoužívej přímé odkazy. Všechno utop v makrech, makra utop v include souborech a na tyto soubory odkazuj nepřímo z jiných include souborů. Pak použij makra na odkaz na tyto soubory.
6. Nikdy nepiš komentář, který by pomohl jiným při porozumění tvému programu. Když porozumí, tak tě nebudou potřebovat.
7. Nikdy nearchivuj všechny zdrojové soubory potřebné k sestavení běhuschopného programu.
8. Schovej si vždy aspoň něco na svůj disk.
9. Nikdy neprogramuj funkci tak, aby vracela přímo hodnotu. Všechny funkce musí vracet ukazatel na nějakou strukturu, která obsahuje ukazatel na návratovou hodnotu.
10. Nikdy nediskutuj problémy v konkrétních pojmech a rysech. Mluv vždy abstraktně a mlhavě.
11. Nikdy nedokončuj projekty včas. Když to uděláš tak si budou myslet, že je to příliš jednoduché a můžou to dát udělat komukoliv jinému.
12. Když tě někdo zastaví s otázkou, tak mluv celou věčnost, ale nikdy otázku nezodpověz. Když budou mít všechny odpovědi, tak tě nebudou potřebovat.
13. Ke všem větám přidej hodně odborných výrazů, ať vidí, že sami by takovým věcem nerozuměli.
14. Nikdy neuklízej svou kancelář a už vůbec nikdy nazahazuj staré výpisy.
15. Na chodbě nikoho nezdrav.
16. Nikomu neříkej přímo jménem. Když už na někoho musíš mluvit, tak zamumlej jiné jméno než jeho.
17. Dělej dojem neznáma právě předstíráním soustředění se na velice složitou práci.