Věnováno Janince Tyemnyákové

Každý na tomto světě hledá něco zvláštního, něco, čím by všechno kolem zkrásnělo. No a nakonec to objeví na nejpodivnějších místech, na místech, kde by to vůbec nečekal. Někdo to najde ve tvářích svých dětí, někdo to najde v očích svého miláčka, někdo to najde ve společných ránech, někdo v osamělém životě. Ale nikdo na světě nemůže popřít tu radost, kterou to přináší. Jako každý člověk, tak i já a ty, máme takový ten velký sen o nádherném životě plném lásky. A i když se ten sen může zdát sebenemožnější, musíme za něj především bojovat, protože co kdyby tím snem, kterého se vzdáme, všechno kolem zkrásnělo.

Každý človíček si přeje mít vedle sebe milého a hodného človíčka, který nezklame naši důvěru, Ale proč toho pravého človíčka nemůžeš najít? Já sám vím, na světě je hodně nespravedlnosti, hodně zlého, spousta lidí, kteří tě jen využívají a když je nejvíc potřebuješ, nejsou ti nablízku, ale existují i lidé hodní. Možná jsise jen nepotkala proto, že těch milých a hodných lidiček je jen pár a hlavně nedávají najevo, jací doopravdy jsou. Já sám nevím, proč to tak je. Možná proto, že nechtějí dát najevo, jak jsou pod tím povrchem, který dávají světu, zranitelní. Možná jim někdo moc ublížil a teď mají velký strach s toho, že si to prožijí znova. Možná, že takového človíčka hledáš už dlouho, ale nemůžeš ho nikde najít. Možná jsi ho snad jednou našla, ale nedalas mu šanci, aby v tobě lásku probudil. Možná takový člověk prochází denně kolem tebe a tebe by ani ve snu nenapadlo, že jeden s těch lidí, kteří tě míjejí, možná také hledá někoho, jako jsi ty. Někoho hodného, milého, chápajícího, upřímného, citlivého, svým způsobem krásného a báječného…

Možná je jen plachý a bojí se tě oslovit, možná tě nedokáže ani pozdravit, možná jen už nevěří lidem, možná už vše vzdal a chce raději být sám, možná už nechce, aby mu zase někdo ublížil, možná se již několikrát v lidech zklamal a teď se bojí znovu uvěřit. Možná stále hledá tu správnou cestu životem, možná ji už hledá až příliš dlouho a je již unavený a vyčerpaný, možná má jen nesprávnou mapu, mapu, kterou mu kdosi jednou dal a podle které se celý život slepě řídí, možná že dokonce již ztratil veškerou naději, že tu správnou cestu jednou objeví. Možná je jiný, něž ostatní lidé, takový zvláštní a proto ho druzí odsoudí ještě dříve, než ho doopravdy poznají. A když ho třeba i poznají, možná právě proto, že je jiný, ho odsoudí. Možná má krásně, milé, romantické a vlídné srdíčko, ale je ošklivý, naivní, důvěřivý a plachý. Možná už mnohokrát slyšel, že na vzhledu nezáleží a když uvěřil, znovu mu ublížila. Možná jen neví, jak se seznámit, možná se bojí neznámou dívku oslovit, možná jen neví, kde najít dívku jemu podobnou. Dívku, které by si mohl vážit, kterou by mohl z celého srdce milovat, které by mohl dát celou svou lásku, vedle níž by se každé ráno rád probouzel, které by mohl věřit a být s ní šťastný, s kterou by život byl jak krásná pohádka, jak jeden velký sen. Dívku, kterou by milovat tak, že by byl schopný pro ni i umřít. Možná je jeho srdíčko již příliš křehké, možná že už se nikdy nezahojí rány, které utrpělo, možná že už nemá sílu bít a chce to všechno vzdát. Možná je jeho srdíčko rozdrobeno na miliony kousíčků, které už nikdy nikdo nedá dohromady. Možná že v jeho očích už nezáří ty plamínky radosti jako dřív, možná že už chce jen zapomenout, zapomenout na všechnu tu bolest, co má v srdíčku. Možná pořád bloudí ulicemi a hledá svou princeznu, svou lásku, svou dívku. Možná stále nepřestává doufat, možná svou dívku již našel, ale neodvážil se jí říct, co k ní cítí, možná není z těch, kteří své city dávají najevo, možná je bláhově a bláznivě zamilovaný do dívky, kterou nesmí milovat. Možná jen čeká, až ho ta dívka osloví, možná se na ní jednou usměje a vyzná jí lásku, možná stále čeká a doufá, že mu dá ta dívka jednou šanci. A možná, že takovou dívku, která by ho milovala takového, jaký je už nikdy nenajde, možná právě proto navždy bude sám, možná kvůli té dívce propláče ještě mnoho bezesných nocí, možná jednou pozná, že láska dokáže být i krásná. A možná že si teď myslíš, že takový človíček už na světě asi není. Ale já jednoho takového znám, moc dobře ho znám…